Výbavička - kdy začít chystat

Výbavičku (i věci do porodnice) byste měla mít připravenou nejlépe koncem 7. měsíce těhotenství. Ušetříte si tak starosti v případě předčasného porodu. Některé maminky s pořízením všeho potřebného vyčkávají co nejdéle z přirozené opatrnosti spojené s různými pověrami, jiné si užívají nakupování těch malinkatých věciček hned od prvního dne, kdy jim lékař potvrdil těhotenství. Každá maminka tak činí to, co je blízké jejímu srdci, a tak je tomu jistě dobře.

Velmi praktické určitě je začít s chystáním výbavičky (nakupování, praní, žehlení, skládání do úhledných komínků...) někdy koncem 5. měsíce těhotenství, což je období, kdy již máte "nejrizikovější" část těhotenství za sebou a většina maminek se cítí docela dobře - těhotenské nevolnosti již přešly a bříško je ještě dost malé na to, aby Vám činilo nějaké větší potíže. Běhání po obchodech a žehlení prádélka v 9. měsíci těhotenství, kdy se cítíte jako vorvaň vyvržený na pobřeží, lapáte po dechu, nohy máte jako konve a záda Vás bolí k nevydržení, to není žádná slast.

Existují i maminky, které si dopředu připraví jen to nejnutnější (např. několik oblečků, plenky a nejnutnější kosmetiku) a zbytek pořizují až po porodu. I toto je jistě možné, je však třeba zvážit, zda to pro Vás nebude příliš náročné s ohledem na zotavování po porodu a péči o miminko. Nicméně díky dnešní možnosti vybrat a nakoupit prakticky vše potřebné prostřednictvím internetových obchodů a zásilkového prodeje je i tato možnost reálná i v případě, že se např. s ohledem na Vás zdravotní stav nebudete moci hned tak vydat po nákupech.

Výbavička - oblečení

Ať už budete mít většinu oblečení "z druhé ruky" (od kamarádek, od svých maminek) nebo chcete koupit vše nové, vždy myslete především na praktičnost a na to, jak byste se v daném kousku oblečení cítila Vy, a tedy i na to, jak se v tom bude cítit Vaše miminko. Pamatujte také na to, že miminka nemají ráda přetahování oblečení přes hlavu - život Vám usnadní oblečení, které je možno po celé délce rozepnout (nejlépe na předním dílu - miminko budete často převlékat vleže na zádech). Bodýčka je možno sehnat také rozepínací, ale to je spíše výjimkou. Tady se osvědčují "lodičkové" výstřihy, které jdou hezky roztáhnout a snadno přetáhnout přes hlavičku, aniž byste se dotýkala obličeje miminka. Bodýčka se zapínáním na ramínku jsou o trošku méně šikovná, ale svoji práci bezesporu odvedou. Úžasným vynálezem je rozepínání na vnitřní straně nohaviček. Když chcete miminko rychle přebalit, nemusíte jej celé svléknout, postačí rozepnout nohavičky, vyhrnout k pasu, přebalit, zase shrnout, zapnout a je hotovo. Oceníte především mimo domov.

Pro malá miminka je vhodné pořizovat oblečení výhradně ze 100 % bavlny. Pokud na základě vyjádření lékaře neočekáváte "extréně" malé či velké děťátko, pak je vhodné pořizovat první oblečky převážně ve velikosti 62 - 68, v případě "číslování" podle věku dítěte pak 0-3 měsíce (velikost "newborn" bývá pro "běžná" miminka obvykle malá, hodí se spíše pro předčasně narozené děti). I když se podaří, že bude miminku oblečení po příchodu z porodnice trošku větší, všechno jde obvykle nějak ohrnout. A věřte, že během prvních cca 3 měsíců Vám děťátko přímo poroste před očima a nejmenší velikosti by prakticky "nevynosilo".

Zároveň myslete na to, že je dost dobře možné, že Vám při odchodu z porodnice ortoped doporučí tzv. široké balení, které se většinou řeší pomocí tří látkových plen a miminko tak značně nabude na objemu. Pro tyto případy je vhodné mít doma v zásobě předem přichystáno i nějaké oblečení ve větších velikostech. To platí samozřejmě i v případě, pokud se rozhodnete používat místo dnes moderních jednorázových ("papírových") plínek klasické "látkovky".

Otázka množství je diskutabilní. Každé miminko je jiné, každá maminka je jiná. Záleží na tom, jak často chcete prát, rozhodující je samozřejmě i roční období, ve kterém se Vám má miminko narodit. V zásadě byste měla mít nachystáno alespoň:

• 8 bodýček,
• 5 dupaček (a stejný počet košilek nebo kabátků k dupačkám) nebo tzv. overal (bavlněných
  s dlouhými rukávy a "ťapičkami" na chodidlech),
• 2 teplé ponožky nebo hadrové botičky pro miminka,
• 1 tenké rukavičky (hodí se pro chladnější počasí, některé maminky je miminkům dávají i doma, aby si nehtíky ve spánku nepoškrábala obličej - miminka si ve spánku rády a často sahají na tvář),
• 2 tenké čepičky (nejlépe takové, které budou miminku krýt i ouška - obvykle tedy s možností zavázání pod bradičkou,
• 2 teplejší kabátky nebo mikiny (nedoporučují se pletené svetry - kolem krčku se dotýkají kůže, která u citlivějších dětí může reagovat vyrážkou),
• 2 teplejší kalhoty.

Pro miminka narozená v zimním období je třeba pořídit mimo výše uvedeného ještě alespoň:

• 1 teplý overal,
• 2 teplé čepičky (nejlépe s bavlněnou podšívkou, případně z česané bavlny - pokud neseženete, nevadí, je možné použít tenkou bavlněnou čepičku a na ni dát teplou, např. pletenou),
• 2 teplé rukavičky.
  

Uvedený výčet je samozřejmě pouze orientační - minimum, se kterým si při trošce dobré vůle vystačíte (v případě potřeby budete prostě častěji prát). Časem každá maminka získá vlastní představu, jaké množství jakého oblečení jí vyhovuje. Věřte, že až se Vašemu miminku podaří se během jednoho jediného dne dvakrát poblinkat, jednou počůrat a jednou pokakat tak šikovně, že to plínka "pustí" na zádíčkách nebo kolem nožiček, dvakrát se počůrá při přebalování tak šikovně, že bude jeho oblečení mokré (na což jsou specialisté především chlapečci), a budete tedy nucena miminko šestkrát převléknout, jistě oceníte "bohatší" zásoby.

Výbavička - látkové pleny

I v případě, že jste rozhodnuta používat "papírové" plenky, látkové plenky rozhodně pořiďte. Budou se určitě hodit. Užijete je pod hlavičku miminka (do postýlky, do kočárku, kamkoli jej položíte), přes rameno, když budete dávat miminko odříhnout, na utírání pusinky a na utírání všeho, kam si miminko ublinkne, u pediatra na váhu při vážení miminka atp. Samozřejmě se bez nich neobejdete v případě, že Vám ortoped doporučí tzv. široké balení. Resp. se bez nich obejdete, pokud budete jako náhradu širokého balení používat ortopedické kalhotky, nicméně s ohledem na cenu je maminky nepořizují jen tak dopředu, ale objednávají je až v případě nutnosti. Než Vám přijdou poštou, budete tedy stejně používat "látkovky".

Pořiďte cca 20 malých a 10 velkých plenek a časem uvidíte. Většinou (po zavedení prvních příkrmů, kdy je můžete používat na utírání ručiček, pusinky a čehokoli, kam děťátku jídlo z pusy upadne) zjistíte, že optimální je zhruba dvojnásobné množství (tedy 40 + 20). Při tomto počtu je můžete prát jen jednou týdně a současně budete mít v zásobě vždy dostatečný počet těch čistých.

Na trhu jsou k dispozici také látkové plenky s potiskem, resp. s roztomilými obrázky. Maminky je obvykle používají mimo domov (jsou to takové "parádní plínky"), především pak pro přehození přes boudičku kočárku, aby na miminko nesvítilo sluníčko.

Výbavička - hygienické potřeby

Na těch rozhodně nešetřete. Pokožka miminka je jemná a velice citlivá. Vhodné je vybírat přípravky bez přísad a neparfemované. Rozhodně mějte připraveno:

• dětské mýdlo,
• tělové mléko, krém nebo olejíček vhodný pro ošetření pokožky po koupání,
• krém na zadeček, krém proti opruzeninám,
• dětský olejíček (bude se hodit např. při čištění oušek),
• dětský šampon (zpočátku stačí umývat hlavičku jen dětským mýdlem, nicméně šamponem nic nepokazíte),
• tyčinky na čištění uší (na trhu najdete speciálně tvarované pro děti - úžasný vynález, který Vám ušetří strach, že se dítě nečekaně pohne a Vy mu tyčinku zarazíte hluboko do ouška) užijete je i při čištění pupíčku,
• líh pro ošetření pupíčku v prvních cca 14 dnech,
• borovou vodu na omývání očiček,
• nůžky na nehty (nejlépe s oblou špičkou),
• hygienické ubrousky (na očištění zadečku),
• přebalovací podložky (oceníte je především pro přebalování mimo domov, případn budete-li miminko přebalovat třeba na posteli - mají nepromokavou úpravu),
• plenky (pro první dny, do zahojení pupíčku, pokud se hůř hojí, jsou úžasné plínky, které mají vpředu v horním okraji půlkulatý výřez, aby pupíček mohl volně dýchat, žínky na omývání tělíčka miminka (nejlépe např. bílé na obličej, barevné na zbytek tělíčka, případně i odlišnou barvu na omývání zadečku),
• dětské ručníky - nedoporučují se klasické froté, ale hladké bavlněné - vypadají jako větší a silnější (hustěji tkaná) plenka.
  
  

Výbavička - ostatní "pomocníci"

Tady jsou další věcičky k předchystání. Bez většiny z nich se při trošce dobré vůle dokážete obejít, nicméně Vám jistě mohou usnadnit život:

• dětská postýlka - nejste-li zastánci společného spaní dětí s rodiči, pak ji budete určitě potřebovat,
• dětská kolébka - děti mají houpání rády, nicméně se hodí pouze cca pro první 3 měsíce života, později už chtěji miminka koukat ven, co se děje kolem nich,
• deky, deky, deky - jemné, tenké i teplejší, všechny se budou hodit,
• lem do postýky - tedy jakési měké "lemování", které dáte do postýlky z vnitřní strany a přivážete ke šprušlím postýlky tak, aby se o ně miminko, až se bude v postýlce více pohybovat, neuhodilo,
• kočárek - tady asi není co dodávat, každá maminka si vybere dle svého vkusu a finančních možností,
• zavinovačka - zavinování miminka uklidňuje - těsný prostor znemožňující jim volný pohyb jim připomíná doby, kdy byli v maminčině bříšku. Nicméně v případě, že budete mít nařízeno široké balení, ji moc neužijete. Dnes jsou v módě tzv. rychlozavinovačky" (čtvercová zavinovačka, do které se miminko velmi jednoduše a rychle zavine), nicméně průměrně velké miminko ji užije jen cca během prvního měsíce. Později se do ní už nevejde a budete ji moci používat maximálně jako podložku pod miminko,
• šátek na nošení miminka, babyvak či jiné "nosítko" - úžasný pomocník, pokud chcete děťátko občas nosit. Mnohé maminky (a tatínci) nějaké to nosítko ocení. Jednak to dětem dělá dobře (jsou blízko svých rodičů, cítí jejich vůni, teplo, tlukot srdce, líbí se jim pohupování, které cítí při chůzi a připomíná jim doby, kdy byly u maminky v bříšku, což jim pomáhá k uklidnění), druhak máte při nošení volné ruce a jste tak schopni během nošení provádět drobné domácí práce. O výhodách "bezbariérovosti" při vycházkách mimo domov snad ani není nutno hovořit. Při výběru však nezapomeňte myslet na to, zda je "nosítko" vhodné i pro ta nejmenší miminka (především s ohledem na polohu miminka a jeho správný růst),
• dětská vanička - samozřejmě lze miminko koupat např. v umyvadle nebo ve vaně, ovšem
  pokud nechcete dezinfikovat umyvadlo či vanu před každým koupáním, je vanička tím správným řešením. Samozřejmě až bude miminko větší a vytvoří si dostatek protilátek proti "běžným" bakteriím Vaší domácnosti, bude to o něčem jiném. Také bývá vanička oproti velké vaně doporučována proto, že je prostě menší a miminko se v ní cítí lépe. Také
  regulace teploty vody je v ní pohodlnější. Krom toho ji můžete přenést kamkoli (což oceníte,
  pokud máte např. koupelnu, která nemá vlastní vytápění). V poslední době jsou na trhu také "koupací kyblíky", ve kterých miminko při koupání sedí v podobné poloze, jako když bylo v maminčině bříšku, což děti uklidňuje. Bohužel, díky své velikosti je vhodné spíš pro první týdny, kdy je miminko maličké, později už se do kyblíku nevejde,
• lehátko do vaničky - velmi šikovná věcička (pokud si netroufáte miminko během koupání držet v poloze vhodné k tomu, aby se nanalokalo vody),
• přebalovací pult - má šikovné vyšší okraje, takže až sebou mimiko začne víc házet, je o něco bezpečnější než např. rovný stůl. Na trhu jsou různé varianty, ty s pevným "dnem" lze položit např. přes postýlku, takže pokud máte malý byt, ušetří Vám to trošku místa,
• odsávačka hlenů - opět je na trhu více variant. Maminky oceňují především tu "na vysavač". Dokáže odsát i tzv. zadní hleny. Máte-li obavy z její šetrnosti, nemějte. Odsávačka má něco jako "přepustný ventil", který zaručuje, že odsává pouze pod určitým (pro miminko bezpečným) tlakem. Nám ji doporučili na ORL.
• chůvička - šikovná, pokud se budete od spícího miminka vzdalovat do míst, kde jej neslyšíte,
• monitor dechu - bývá doporučován u předčasně narozených dětí a dětí s dýchacími obtížemi. Některé maminky si jej ale pořídí pro svůj vlastní dobrý pocit.
• autosedačka - rozhodně ji pořiďte ještě před porodem, abyste měli jak miminko bezpečně
  odvézt z porodnice domů,
• fusak do kočárku (příp. do autosedačky) - na trhu je poměrně široká nabídka, stačí si vybrat,
• termofor nebo pytlík s třešňovými jadérky - pro nahřívání bříška miminka, když ho budou
  trápit "prdíky". Obojí má schopnost udržet docela dlouho potřebnou teplotu,
• kojenecké lahve, kartáč na čištění lahví - i v případě, že jste přesvědčena, že chcete
  kojit, několik kojeneckých lahví pro jistotu pořiďte. Když je neužijete hned, budou se hodit
  později. Možné je samozřejmě pořídit např. i ohřívačku lahví,
• odsávačka mléka - přebytečné mateřské mléko je v případě potřeby možno odstříkat i ručně, pokud ale dopředu víte, že budete od miminka muset na delší čas odcházet (např. budete nadále chodit do práce, byť na částečný úvazek, a miminko Vám bude někdo hlídat), odsávačku si pořiďte (ruční odstříkávání je zdlouhavé a "pracné"). Na druhou stranu zvažte, zda není možné s nákupem vyčkat (s ohledem na cenu), abyste neutratila spoustu peněz zbytečně - v případě, že z nějakého důvodu nebudete moci kojit,
• dudlíky (neboli šidítka) - pokud je miminku chcete dát. V dnešní době se dudlíky nedoporučují s ohledem na to, že údajně mohou kazit techniku kojení. A pokud na nich trváte, pak se doporučuje alespoň 6 týdnů vyčkat (aby si miminko zafixovalo techniku sání z prsu a dudlík jej už nemátl). Je to záležitostí každé maminky a každého miminka, reakce na dudlík je individuální, některé děti nemají sebemenší potíže s kojením, byť dudlík dostaly do pusy již v porodnici. Jiným se z prsu nedaří sát přesto, že dudlík nikdy neviděly ani z dálky.

Co sebou do porodnice

Tašku do porodnice byste měla mít přichystanou "pro všechny případy" nejlépe již koncem 7. měsíce těhotenství. Budete sebou potřebovat věci jak pro sebe, tak pro miminko. Vhodné je informovat se dopředu v porodnici, ve které se chystáte rodit, co všechno poskytuje a v jakém množství, a podle toho přizpůsobit obsah své "porodní" tašky. Následující seznam považujte tedy pouze za orientační, je možné, že některé věci nebudete vůbec potřebovat.

Pro maminku:

• těhotenský průkaz (v porodnici si ho ponechají, chcete-li ho uchovat jako památku, pak si před cestou do porodnice pořiďte kopii),
• jméno pro miminko (budou po Vás chtít jméno jak pro případ, že to bude holčička, tak pro případ, že to bude chlapeček),
• jméno a adresu pediatra, ke kterému budete s miminkem chodit po návratu z porodnice (porodnice mu odešle materiály o miminku, průběhu porodu atp.),
• porodnické vložky (tak 2 - 3 balíky) - jsou doporučovány pro období celého šestinedělí. Musíte je často měnit, což je žádoucí, a dobře "dýchají",
• porodnické kalhotky (jednorázové) - zapomeňte na obyčejné kalhotky, byť bavlněné. Prvních pár dní po porodu bývá krvácení silné, takže je báječné, že je můžete prostě vyhodit a nemusíte se v porodnici zabývat "přemácháváním". Navíc jsou příjemně prodyšné,
• noční košili (kvůli kojení v horní části rozepínací) - pokud Vám porodnici poskytne vlastní, pokuste se toho využít, ačkoli v ní třeba nebudete královnou krásy. Pochopíte, až poprvé "protečete". Pokud se ale rozhodně lépe cítíte ve vlastním oblečení, pak si svoji košili ponechte alespoň až na období po porodu. Na porod samotný skutečně raději použijte oděv, které obdržíte v porodnici,
• podprsenku (nejlépe tzv. "kojicí" - tedy s odepínacími košíčky) - při jejím výběru si nechejte poradit od personálu prodejny. Dopředu si jich nekupujte mnoho, nikdy nevíte, jak se Vám prsa po porodu zvětší - některé mamince o číslo, jiné o dvě, o tři...,
• vložky do podprsenky (proti protečení samovolně spuštěného mléka) - na nich nešetřete,
  kupte kvalitní a často si je vyměňujte,
• mast na ošetření popraskaných bradavek - nebudete-li ji potřebovat, budete patřit mezi ty šťastnější maminky a použijete ji třeba na zadeček miminka,
• běžné hygienické potřeby (mýdlo, sprchový gel, šampon, kartáček a pastu na zuby, hřeben, toaletní papír - je to s podivem, ale ne v každé porodnici je k dispozici),
• ponožky na nožky :-),
• pantofle na běžné nošení a pantofle do sprchy,
• mobilní telefon a nabíječku, abyste mohla být ve spojení s rodinou a přáteli,
• případně další potřeby, které plánujete použít v průběhu porodu (vonné olejíčky, masážní pomůcky, oblíbenou hudbu - případně magnetofon, není-li v porodnici k dispozici, fotoaparát, videokamera atp.),
• oblečení na cestu domů (obvykle jde použít oděv, ve kterém jste se do porodnice dostavila - bříško se sice zmenší a případné otoky začnou ustupovat, ale během 3 - 4 dnů strávených v porodnici to nejspíš stále nebude "žádná sláva").

Pro miminko:

• balík kvalitních jednorázových plenek (pro první dny, do zahojení pupíčku, pokud se hojí hůř, jsou úžasné plenky, které mají vpředu v horním okraji půlkulatý výřez, aby pupíček mohl volně dýchat),
• krém na zadeček,
• hygienické ubrousky na zadeček,
• dětské mýdlo,
• oblečení (košilky, dupačky, tenká čepička, případně tenké rukavičky) a cca 5 bavlněných plenek pod hlavičku miminka) - většina porodnic ale poskytuje po dobu pobytu erární oblečení pro miminka i bavlněné plenky a umožňuje každodenní výměnu špinavého prádla za čisté, takže tímto se nezatěžujte, pokud tak činí i Vaše porodnice,
• oblečení na cestu domů - buďto si pro jistotu rovnou vezměte 2 varianty (menší a větší), nebo si sebou do porodnice nabalte jednu a druhou připravte doma třeba manželovi nebo mamince pro případ, že se Vám narodí malý cvalík. Rozhodně pamatujte na to, aby Vám miminko cestou domů neprochladlo - doteď bylo zvyklé na teplo Vašeho těla a na teplé pokoje porodnice, neváhejte tedy připravit teploučké oblečení.

Přebalování

Přebalovat miminko Vás zcela jistě naučí již v porodnici. Pro zopakování:

Velikost plínek se udává podle hmotnosti dítěte (např. velikost č. 4 odpovídá obvykle hmotnosti cca 9 – 14 kg). Samozřejmě je nutno to vyzkoušet – každé miminko je trošku jiné a každému sedí jiná plínka (někdy stačí vybrat jinou velikost, ačkoli jí třeba váhově ještě neodpovídáte, jindy je třeba zkusit jinou značku). Dobře padnoucí plínka by měla přiléhat hezky kolem nožiček, neměla by však škrtit (poznáte po sundání plínky podle „otlačených“ gumiček na kůži). V pase by měla volně přiléhat k bříšku tak, že se Vám podaří mezi plínku a bříško vsunout první článek ukazováčku.

Miminko přebalujte, pokud je to jen trošku možné, v teplé místnosti. Všechny potřebné věci (čistou plenku, žínku, příp. vlhčené ubrousky, ručník, krém na zadeček) si připravte vždy dopředu. Během přebalování od miminka v žádném případě neodcházejte. Musíte-li se pro něco natáhnout, vždy miminko jednou rukou přidržujte (ač se to třeba na první pohled nezdá, miminka dokáží být velmi mrštná a ani se nenadějete a miminko by se Vám mohlo skutálet na zem). Položte si jej na zádíčka, svlečte dolní polovinu těla, sundejte špinavou plínku, očistěte genitálie a zadeček (vždy postupujte od genitálií směrem ke konečníku, nikdy naopak). Nejvhodnější je použít k tomu mokrou žínku, případně omýt zadeček přímo pod tekoucí teplou vodou (pozor na teplotu vody), např. v umyvadle. Samozřejmě je možno použít čisticí ubrousky určené přímo pro dětské zadečky. Pokud ale Vaše miminko „trpí na opruzeniny“, snažte se jim spíše vyhnout a používat je minimálně – např. na cestách. Zadeček pečlivě osušte (pouze „poklepáním“ suchým ručníkem, nikdy nepoužívejte např. fén – jednak může dojít k popálení pokožky vlivem teplého vzduchu, druhak je to přímo životu nebezpečné – miminko může začít čůrat a „trefit“ se přímo do fénu a může tak dojít k úrazu elektrickým proudem!!!). Poté jej namažte tenkou vrstvou krému, pečlivě namažte všechny kožní záhyby, které budou pod plínkou. Poté nasaďte miminku čistou plínku. Jednou rukou ho uchopte za nožičky v oblasti nad kotníčky a zvedněte mu tak zadeček, druhou rukou pod zadeček vsuňte plínku. Plínku upevněte a miminko opět oblečte.

Koupání

Novorozence postačí koupat obden, případně každý den, přičemž jeden den ho vykoupeme v čisté vodě bez použití mýdla, druhý den s mýdlem. Tato cesta je vhodná, pokud se již od prvních dnů dáte na cestu tzv. rituálů (dětem většinou prospívají, nacházejí v nich svou jistotu, vědí přesně, co kdy přijde, což je činí spokojenější).

Ke koupání miminka je vhodné používat k tomu určenou vaničku nebo dnes moderní koupací kyblík. Samozřejmě je možno použít i umyvadlo či běžnou vanu. V takovém případě je však nutno před každým koupáním děťátka vše řádně dezinfikovat – organismus novorozence není odolný vůči „běžným“ domácím bakteriím. Imunitu vůči nim si teprve časem vytvoří. Výhodou dětské vaničky či kyblíku je také snazší regulace teploty vody a možnost koupání mimo koupelnu, což je vhodné především tehdy, pokud nemáte možnost vyhřát koupelnu na dostatečnou teplotu. Navíc běžná vana je pro novorozence zvyklého na těsné maminčino bříško příliš veliká a obvykle se v ní necítí dobře. Koupeme-li ve vaničce, pak je vhodné alespoň pro první dny (než získáme jistotu při manipulaci s miminkem) používat do vaničky lehátko.

Teplota místnosti, ve které koupeme, by měla být okolo 24 stupňů, teplota vody okolo 37 stupňů - ponoříte-li do vody svůj loket, měla byste cítit příjemnou teplotu – nemělo by Vás to studit ani pálit (než si to se svým loktem nacvičíte, pro jistotu ještě přeměřujte teplotu vody teploměrem). Není však výjimkou, když některá miminka vyžadují ke své spokojenosti teplotu místnosti i vody vyšší (např. místnost 28, voda 39).

Průběh koupání – krok po kroku:

Nachystejte si vše potřebné (vaničku s teplou vodou, příp. s lehátkem – je vhodné jej umístit do vaničky těsně předtím, než tam položíte miminko, protože část, která nasaje vodu, ale zůstane nad hladinou, dokáže velice rychle prochladnout a miminku to pochopitelně není příjemné, studí ho to a reaguje pláčem; mýdlo, žínku, ručník, tělové mléko, krém na zadeček, čistou plenku, čisté oblečení atp.) tak, abyste od miminka nemusela odcházet (a nikdy neodcházejte! Miminko je schopno utopit se tzv. lžičkou vody, ve vodě nesmí za žádných okolností zůstat o samotě.)

Miminko svlečte, sundejte mu plínku. Očistěte mu zadeček (nejlépe omýt žínkou či přímo pod teplou tekoucí vodou v umyvadle), abyste do čisté vody ve vaničce zbytečně nezanášela bakterie, které po kakání na zadečku mohly ulpět.

Pak miminko uchopte tak, aby se cítilo zcela bezpečně, a pomaličku jej položte do vody, resp. na lehátko. Nejdříve zadeček, nožičky, nakonec hrudníček. V průběhu koupání na něj mluvte klidným hlasem, popisujte mu klidně krok po kroku, co zrovna děláte (Tááák, teď tě vezmu a položím do vaničky, tááák, to je příjemná vodička, že? A teď ti namydlím ručičky… atp.).
Vezměte si mýdlo a namydlete miminku ručičky, opláchněte je (to proto, aby si miminko namydlené ručičky nestrkalo do pusinky). Pokračujte krčkem a hrudníčkem, zádíčky, nožičkami, genitáliemi a nakonec zadečkem. Dejte si záležet, abyste pečlivě omyla všechny záhyby na kůži. Vlásky stačí obvykle umývat jednou týdně, a to buďto jenom vodou nebo stejným mýdlem, které používáte na tělíčko. Samozřejmě můžete použít i dětský šampon, ale není to nezbytné.

Pobyt ve vodě by neměl trvat déle než cca 10 minut.

Poté miminko bezpečně vytáhněte z vody a položte na předem připravený ručník a osušte. Miminko nikdy nesušte třením, ale pouze jakýmsi jemným „poklepáváním“ ručníkem po celém jeho tělíčku.

Vezměte si mokrou žínku (nikdy ne tutéž, kterou jste omývala zadeček!) a omyjte miminku obličej a ouška (pokud jste to neučinila již při koupání ve vaničce). Použijte tyčinku namočenou v lihu a očistěte pupíček tak, jak Vám předvedli v porodnici. Po koupání je také vhodné vyčistit ouška, a to pro případ, že by se do nich dostala voda. Jak na to se dozvíte v rubrice "čištění oušek".

Následně můžete použít tělové mléko či olejíček a miminko jím namazat. Namažte zadeček tak, jak jste zvyklá při přebalování. Nasaďte plínku a oblečte miminko do čistého oblečení. Budete-li přecházet do místnosti s nižší teplotou, je vhodné miminku dát i tenkou čepičku, aby neprochladlo.

Pokud máte obavy miminko koupat kvůli nezhojenému pupíčku, několik tipů, jak na to, najdete v rubrice "péče o pupíček".

Péče o pupíček

Do zhojení pupíčku nekoupejte v kyblíku (tam je pupíček ponořen ve vodě), do vaničky nalijte jen takové množství vody, aby pupíček zůstal nad hladinou, až tam miminko položíte. Pupíček se může namočit (nemusí zůstat v absolutním suchu), ale neměl by se zbytečně „máčet“.

Po koupání pupíček osušte jako zbytek tělíčka a použijte tyčinku namočenou lihu a očistěte jej tak, jak Vás naučili v porodnici. Vždy mějte čisté ruce. Dvěma prsty pupíček jemně rozevřete a citlivě vytřete spodinu vatovou tyčinkou namočenou v lihu. Použitou tyčinku vyhoďte. Druhou tyčinkou namočenou v lihu otřete okolí pupíčku. Tuto opět vyhoďte. Pupíček nezasypávejte ani nepřelepujte. Je-li pupíček mokvavější, provádějte ošetření provádět nejen po koupání, ale i průběžně během dne (např. při přebalování).

Stroupek, který v pupíčku zůstal, neodstraňujte, časem odpadne sám; pokud je částečně odtrhnut a je pod ním vidět „živé“, neděste se. Pokud nekrvácí či nehnisá (v takovém případě je to obvykle i cítit, když k němu přičichnete), je vše v pořádku. Pokud je okolí pupíčku zarudlé, případně se zarudnutí zvětšuje, rozhodně navštivte Vašeho pediatra, aby stav zhodnotil. To samé platí v případě, že se Vám něco nezdá nebo si nevíte rady, jestli čistíte správně, lékař Vám jistě poradí.

Máte-li i tak obavy z koupání, není nic snazšího než těch pár dní do zhojení pupíčku vydržet - můžete koupat miminko „na suchu“ – tj. položte si ho např. na látkovou plenku, namočte a namydlete žínku, omyjte miminko, vyhněte se pupíčku, pak žínku několikrát vymáchejte a mýdlo z miminka setřete (tj. uděláte něco, jako kdybyste ho opláchla). Poté ošetřete pupíček běžným způsobem (tyčinka a líh) a hotovo. Na vaničku je času dost, nikam Vám neuteče. Poslouchejte především svůj instinkt.

Na trhu jsou k dostání speciální plenky, které mají na přední straně půlkulatý výřez pro pupíček, aby ranka mohla lépe "dýchat".

Čištění oušek a očí

Ouška o oči je vhodné čistit po koupání (a samozřejmě kdykoli jindy dle potřeby).

Pro čištění oušek použijte vatové tyčinky (vyrábí se speciálně tvarované pro děti – úžasný vynález, který Vám ušetří strach, že se dítě pohne a Vy mu tyčinku zarazíte hluboko do ouška) namočené v dětském olejíčku. Čistěte jen tu část ouška, kam se pohodlně dostanete (v podstatě tak hluboko, kam dohlédnete). Nikdy se nesnažte čistit ouška moc hluboko. Ucho má určitou samočisticí schopnost a maz sám volně vytéká ven.

Pro čistění očí použijte vatové tampony namočené v borové vodě. Čistěte vždy od vnitřního koutku směrem k vnějšímu a pouze velmi jemným tlakem. Je možné, že to bude miminku nepříjemné – jednak nemá rádo, když se mu sahá na oči, s čímž nic nenaděláte, druhak ho to může studit – borovou vodu můžete proto chvíli před použitím trošičku ohřát např. v dlani.

Stříhání nehtíků

První stříhání nehtů se doporučuje cca 10 – 14 dní po porodu, a to proto, že miminka mají nehtíčky ještě slabé a malinké a snadno tak může dojít k poranění nehtového lůžka a zavlečení infekce. Nicméně některá miminka se narodí s poměrně dlouhými nehtíky, následkem čehož se ve spánku často poškrábají na obličeji (miminka mají ve zvyku si na něj ve spánku sahat). Jednou možností je nasazení tenoučkých rukaviček, které poškrábání zabrání, druhou možností je přikročit ke stříhání dříve. V zásadě platí:

Použijte čisté nůžky určené výhradně pro miminko (nejlépe s kulatou špičkou, aby nedošlo k poranění miminka, pokud se náhle pohne). Nejste-li si jista, jak to zvládnete, zkuste miminku nehtíčky ostříhat ve spánku. Zastřihujte do roviny. Nezapomeňte ostříhat i nehty na nožičkách. Pokud přeci jen dojde k nějakému drobnému poranění, ničeho se neděste a ranku zakápněte trošičkou lihu, který používáte na čištění pupíku. Tím se ranka jednak dezinfikuje, druhak vysuší.

Odsávání nosu

Odsávání nosních hlenů patří k činnostem, které nejsou populární ani u miminek, ani u rodičů. Nezbytné je v případě, že má miminko rýmu. Z osobních zkušeností ale doporučuji provádět odsávání pravidelně jedenkrát za den i u zdravého miminka (třeba každé ráno). Je to logické, i my dospělí přeci smrkáme každý den. Předejdete tak nežádoucímu zahlenění miminka, které může vytvořit živnou půdu pro různé bakterie způsobující např. záněty středouší.

Základním pravidlem usnadňující život oběma zúčastněným stranám je, aby celá akce proběhla co nejrychleji. Na trhu najdete množství odsávaček pracujících na různých principech (a v různých cenových kategoriích). V praxi se snad nejlépe osvědčuje odsávačka "na vysavač". Bývá doporučována lékaři z ORL, protože je dostatečně silná, aby odsála i tzv. "zadní hleny". Máte-li obavy z jejího použití (buďme upřímní, snad každého rodiče vyděsí představa, že tomu maličkému stvoření napojí na nos vysavač...), pak nemějte. Odsávačka má cosi jako "přepustný ventil", který zaručuje, že nosánek bude odsáván jen pod určitým (pro miminko zcela bezpečným) tlakem.

Ať už se rozhodnete pro užití jakékoliv odsávačky, vždy respektujte následující pravidla:

• chvíli před odsáváním prostříkněte miminku nosánek vhodnou tekutinou (např. Vincentka, případně přípravky z mořské vody určené pro nejmenší děti), aby se hleny rozpustily a uvolnily,
• odsávejte krátce (každé odsávání dráždí nosní sliznici), nepodaří-li se dostat hlen ven
  napoprvé, nosánek znovu prostříkněte a za chvíli odsátí zopakujte,
• po dokončení odsávání ještě jednou nosánek krátce prostříkněte - pro zvlhčení a zklidnění nosní sliznice.

První vycházka s miminkem

Každá maminka se na první procházku s miminkem velice těší. Je hrdá na své miminko a chce ho ukázat světu. A zcela jistě se těší i na to, že se alespoň trošku sama „provětrá“ a přijde tzv. na jiné myšlenky.

Kam vyrazit?
Ne nadarmo je šestinedělí považována za období, kdy je maminka i s miminkem „hájena“. Rozhodně se nedoporučuje vyrazit s miminkem hned mezi spousty lidí, jako např. do nákupního centra, na návštěvu do zaměstnání atp. Vhodná je procházka v parku, v přírodě, případně spánek na klidné terase, balkoně či v zahradě.

Kdy je vhodná denní doba?
Je-li léto, pak dopoledne cca do 10 hodin a odpoledne cca od 15 hodiny, tj. v době, kdy přejdou největší horka. Samozřejmě i v těchto doporučovaných hodinách dbejte na to, aby děťátko bylo vždy chráněno před sluníčkem, a to nejen stínem v kočárku, ale především stínem např. stromů (boudička kočárku se pod slunečními paprsky umí velmi rozpálit a děťátko v kočárku by se tak mohlo velmi snadno přehřát).

Pokud je zimní období, pak právě naopak – tj. cca od 11 hodin do 15 hodin, kdy bývá venku „nejtepleji“.

Kdy vyrazit poprvé?
Pokud je léto (resp. teplé počasí), je možno s miminkem na krátkou procházku vyrazit prakticky hned po návratu z porodnice, střízlivější maminky vyrážejí cca ve 14 dnech věku děťátka. V zimě je to o malinko „složitější“. Je vhodné děťátko pomalu na chladný vzduch zvykat. Miminko teple oblečte, uložte jej do postýlky nebo do kočárku (pokud jej "parkujete" v bytě) a otevřete na 5 minut okno. Další den třeba na 10 minut atp. V žádném případě ale neponechávejte miminko v průvanu či přímém proudu chladného vzduchu od okna. Přibližně po 5 dnech zkuste krátkou procházku venku, kterou následně můžete začít prodlužovat.

Vždy berte v úvahu aktuální počasí. V sychravém počasí není pobyt venku s novorozencem doporučován vůbec. Stejně tak při teplotách nižších než -5 stupňů Celsia. To platí především pro miminka do 3 měsíců věku. Dále platí také "obecná pravda", že prudký vítr je horší než chladno samo o sobě. Za silného větru tedy s miminkem nechoďte ven. Nejde-li to jinak, pak pobyt omezte pouze na nezbytně nutnou dobu a snažte se miminko před větrem chránit (otočte kočárek tak, aby do něj nefoukalo atp.).

Péče o pokožku
V létě nezapomeňte pokožku dítěte chránit před slunečními paprsky krémem s vysokým ochranným faktorem (i přesto, že miminko sluníčku vystavovat nebudete) . Ale i za mrazivého počasí je třeba na ochranu pokožky myslet a odhalená místa (především tedy obličej) chránit proti mrazu vhodným krémem.

Odříhávání

Po kojení či krmení z láhve je nezbytné nechat miminko odříhnout. Odříhnutím se miminku dostane ze žaludku ven vzduch, který spolykalo během krmení. To je nezbytné jednak proto, aby miminko po krmení neublinkávalo, druhak proto, aby se takto spolykaný vzduch nedostával dále do trávicího traktu a nezpůsoboval tak miminku bolesti bříška.

Některým miminkům se to odříhávání daří samo od sebe během chviličky, jiným je třeba dopřát dostatek času. Nejvhodnější poloha pro odříhnutí je poloha přes rameno - vezměte dítě do náruče dostatečně vysoko tak, aby hlavička děťátka s částí hrudníku přesahovala přes Vaše rameno tak, aby hlavička byla v předklonu. Druhou vzhodnou polohou je poloha na předloktí (tzv. poloha "na tygříka) - položte si miminko na předloktí, hlavičkou do ohybu lokte, ručičky mu budou viset po obou stranách vašeho předloktí a dlaní ho držte mezi nožkama, které pak budou taktéž volně viset dolů jako ručičky. Hlava miminka musí být trošičku v předklonu.

Obecné zásady kojení

Kojení by mělo vždy probíhat v klidném prostředí a beze spěchu. Je velmi důležité, aby se maminka usadila (položila) do takové polohy, ve které se bude cítit pohodlně po delší čas. Některé děti potřebují ke kojení zpočátku, než se naučí správně přisát a než získají dostatečnou sílu mléko z prsu efektivně získat, třeba i 40 minut. Pokud je poloha pro maminku nepohodlná, může dojít ke svalovému napětí, které může mít dokonce vliv na zastavení či snížení aktuální tvorby mléka a miminko se tak nemůže dostatečně napít.

Máte-li doma již starší dítě, naučte ho po dobu kojení setrvávat v klidu. Pokuste se zabavit ho např. nějakou hračkou, pusťte mu jeho oblíbenou pohádku, případně mu ji můžete během kojení sama přečíst. Některé maminky naučily své starší dítě sedět v jejich blízkosti a zpívat tichým hlasem nějakou klidnou písničku. Fantazii se meze nekladou a jen Vy sama víte, co na toho Vašeho malého uličníka nejlépe zabere.

Před kojením samotným si vždy umyjte ruce a připravte k ruce vše potřebné, abyste kojení nemusela přerušovat. Zpočátku půjde především o plenku, kterou si po kojení dáte přes rameno předtím, než dáte miminko odříhnout. Jakmile v kojení získáte trošku cviku, určitě přijdete na to, že je to úžasný čas k tomu, abyste si přečetla nějaký článek v časopise či pár stránek z Vaší oblíbené knihy. Některé maminky si během kojení pustí třeba i nějaký film (samozřejmě s tlumeným zvukem).

Pokud kojení přeci jen z nějakého důvodu musíte přerušit, nesnažte se přisáté dítě od prsu odtrhnout - je to značně bolestivé a bradavky máte jen jedny. V zásadě jsou doporučovány dvě metody. Buďto opatrně strčte malíček do koutku úst děťátka (tím ho malinko ošidíte) a bradavku pomalu vytáhněte. Ovšem tato metoda není nejvhodnější s ohledem na možné poranění úst dítěte např. ostrým nehtem či s ohledem na možné zavlečení infekce do úst děťátka. Druhou, vhodnější - bezpečnější a hygieničtější, metodou je jemné stisknutí nosánku dítěte, které je tak nuceno pro nadechnutí otevřít ústa a bradavku tedy pustit.

Střídejte prsy. Pokud jste při předchozím kojení kojila z pravého prsu, při následujícím kojte z levého. Tvorba mléka je v obou ňadrech do jisté míry vzájemně nezávislá (některé maminky dvojčat potvrdí, že každé z miminek si žádá "své" prso, které se vlastně přizpůsobí jeho individuálním potřebám), takže zajistíte rovnoměrnou tvorbu mléka v obou ňadrech.
O svá prsa úzkostlivě pečujte. Používejte kvalitní vložky do podprsenky a často je vyměňujte, aby bradavky byly neustále v suchu. Pro utírání prsou po koupání používejte jiný ručník než pro zbytek těla. Po kojení je vhodné nechat bradavku chvíli oschnout, teprve pak se obléci. Někdy bývá doporučováno nechat na bradavce zaschnout pár kapiček mateřského mléka - působí antisepticky. Pokud se na bradavkách vytvoří drobné prasklinky, použijte tenoučkou vrstvu krému pro ošetření bradavek - viz. rubrika zdravotní obtíže. Pokud Vás bradavky "pouze" bolí, pokuste se co nejčastěji nechávat prsa volně "na vzduchu", aby bradavky mohly volně dýchat, nebyly žádným způsobem stlačovány atp. Jednoduše řečeno, aby mohly odpočívat.

Technika kojení

Technika kojení je velmi hezky a názorně popsána a vyobrazena na webových stránkách Laktační ligy. Nezdá se tedy být smysluplné ji zde nějak rozepisovat. Nejlepší bude, mrknete-li přímo na následující odkazy:

- držení prsu,
- polohy,
- správné přisátí,
- správné sání.

V podstatě to samé, ovšem trošku "lidštěji" popsáno a ještě názorněji vyobrazeno včetně praktických rad najdete na následujících úžasných webových stránkách paní Mrázkové, laktační poradkyně:

- technika kojení od paní Mrázkové.

Jak často kojit

Dnešním trendem je kojit tak často a tak dlouho, jak si dítě řekne. Kámen úrazu je ovšem v tom, že zpočátku maminky často nerozeznají, proč jejich děťátko pláče a přikládají k prsu "pro jistotu" při každém zakňourání, což není vhodné. Obecně platí, že by od začátku jednoho kojení do začátku druhého kojení měl být dodržen interval cca 2,5 - 3,5 hodiny, což je doba, během které dojde k vyprázdnění žaludku a bříško je tak připraveno na novou dávku potravy. Kratší intervaly mohou některým dětem způsobovat obtíže (např. u dětí trpících na koliky je velmi důležité dodržovat pravidelné a dostatečně dlouhé intervaly mezi jednotlivými kojeními). Každopádně můžete očekávat, že v prvních dnech bude kojení nepravidelné, spíše častější, postupem času (během 4 - 6 týdnů) se obvykle vytvoří určitá pravidelnost.

Je třeba zdůraznit, že množství vypitého mléka se v průběhu dne liší, podobně jako je tomu u nás dospělých - snídaně, svačiny, oběd i večeře představují různá množství potravy. Je tedy pochopitelné, že jednou se miminko bude o jídlo hlásit dříve, jindy později, v závislosti na tom, jak vydatně se nabaštilo při předchozím kojení.

V každém případě by doba mezi počátky jednoho a druhého kojení během dne neměla přesahovat 4 hodiny.

Co se týče délky kojení, uvádí se, že by délka jednoho kojení neměla přesahovat 45 minut. Pokud miminko saje déle, je vhodné poradit se s odborníkem (např. kontaktovat laktační poradkyni či pediatra), aby zkontroloval techniku kojení. Je totiž dost pravděpodobné, že miminko neumí správně sát. Druhou variantou je samozřejmě možný nedostatek mléka (miminko saje o to déle, čím méně mu mlíčko z prsu teče), ale v žádném případě nepodléhejte panice a nesahejte po "umělém" mléku bez předchozí konzultace s odborníkem (pokud nezabere změna techniky kojení, je možno dítě nějaký čas vždy před a po kojení vážit a zjistit tak skutečné množství vypitého mléka. "Zbytečné" dokrmování umělým mlékem může mít za následek snížení tvorby mateřského mléka, čím si zbytečně "zkomplikujete život"). A v případě, že se přeci jen ukáže, že je mateřského mléka málo, nevěště hlavu a nepropadejte zoufalství, je možno pokusit se o zvýšení jeho tvorby - viz. rubrika nedostatek mléka.

Výživa kojící matky

Kojící maminka nemusí dodržovat žádnou zvláštní dietu. Měla by však dbát na to, aby jedla stravu pestrou a vyváženou. Její miminko totiž bude růst z toho, co ona sní. Stran tekutin - kojící matka nesmí trpět žízní. Měla by dodržovat pravidelný pitný režim. Vhodné je občas popíjet čaj určený kojícím matkám (obsahuje bylinky podporující kojení a bylinky působící proti nadýmání).

Na trhu jsou k dostání speciální nápoje pro kojící maminky i multivitaminy určené kojícím matkám. Jejich užívání není nutností, ale samozřejmě jde o vhodný doplněk stravy. Základem by ale i tak měla zůstat především vyvážená strava.

Většina maminek během těhotenství přibere nějaké to kilo a ráda by se ho co nejdříve zbavila. Pokud kojíte, nespěchejte. Kojení samo o sobě napomáhá hubnutí. Nesnažte se hubnout příliš rychle. Myslete na to, že při hubnutí se do těla uvolňují i škodlivé látky, které se společně s tukem uložily. A vše, co "jí" Vaše tělo, jí i Vaše miminko. Příliš rychlé hubnutí proto není pro miminko dobré. Chcete-li zhubnout, dodržujte běžně uznávaná pravidla pro zdravou stravu, snažte se jíst pravidelně (často a v menších dávkách), občas opatrně cvičte, ale nepřehánějte to. Při tělesné námaze se do těla uvolňuje kyselina mléčná, která mění chuť mateřského mléka a miminko by jej mohlo odmítat. Proto cvičte pouze zlehka, nejlépe v době po kojení (což má výhodu nejen v tom, že hladina kyseliny mléčné ve vašem těle bude mít dost času do dalšího kojení klesnout, ale i v tom, že v tuto dobu jsou prsa o něco lehčí, což je při cvičení bezesporu příjemné).

Zdravotní obtíže spojené s kojením

Během kojení se maminky mohou setkat s různými zdravotními obtížemi. Zde se dočtete o nejčastějších z nich:

1. Bolavé a popraskané bradavky
Bývají následkem nesprávné techniky kojení. Je tedy vhodné opravit techniku kojení (tady umí pomoci laktační poradkyně, případně mrkněte do sekce technika kojení). Pro zhojení prasklinky (ragády) na bradavce je vhodné najít takovou polohu pro kojení, aby ragáda byla v koutku úst děťátka (je tak méně namáhána a dojde k rychlejšímu zhojení). Dále je vhodné nabídnout děťátku jako první méně bolestivý prs (miminko zpočátku saje silněji, což méně bolestivý prs snese lépe). Na bradavce zkuste nechat po kojení zaschnout pár kapiček mléka (působí antisepticky). Po každém kojení aplikujte v tenoučké vrstvě hojivou mast Bepanthen - lze volně zakoupit v lékárně (má tu výhodu, že je pro mimino neškodný, nemusíte tedy prsa před dalším kojením umývat; krom toho jej můžete použít i na zadeček miminka proti opruzeninám - rychle je léčí). Bradavky ponechte co nejčastěji volně na vzduchu (mohou tak lépe "dýchat", odpočinout si a hojit se).

2. Ucpaný mlékovod (retence - zadržování mléka)
Projevuje se jako bolestivé místo v prsu, nejčastěji na jeho vnější straně, někdy může vypadat i jako malá modřinka. Maminka může mít i teplotu, což může vést k záměně za zánět prsní žlázy. Je nutno mlékovod uvolnit - pomohou teplé vlhké obklady na postižené místo před kojením a úprava polohy kojení tak, aby brada miminka směřovala k postiženému místu.

3. Zánět prsní žlázy (mastitida)
Způsobují ji bakterie, které se nacházejí v ústech miminka nebo na bradavce. V okamžiku, kdy na bradavce vznikne trhlinka, dostanou se do prsu a mohou tam způsobit zánět. Ten se projevuje vysokými teplotami, celkovou schváceností (podobně jako např. při chřipce). Prs je bolestivý, zarudlý. Velmi důležité je kojit nadále i z postiženého prsu (vhodná je kombinace kojení zdravý prs, nemocný a znovu zdravý). Při velké bolesti je možno vzít si Paralen. Je nutné, aby maminka navštívila lékaře, který ji předepíše vhodná antibiotika.

4. Plísňové infekce
Projevují se pálením či svěděním dvorce nebo bradavky. Kůže je červená a olupuje se. Je nutné navštívit lékaře, aby předepsal vhodnou protiplísňovou mast. Nezbytné je pečlivé mytí rukou, ponechávání bradavek volně na vzduchu (tj. ne ve vlhku), používání velmi kvalitních vložek do podprsenek a jejich častá výměna.

Související odkazy...

stránky Laktační ligy:

- fyziologie laktace
- dítě bojkotující kojení
- spavé dítě
- slabé a líně pijící dítě
- banky mateřského mléka

úžasné stránky nejen o kojení paní Mrázkové, laktační poradkyně

stránky VZP o kojení (takový souhrn všech souvisejících informací)

Odstříkávání mateřského mléka

Některé maminky jej nikdy nepoužijí, pro jiném bude odstříkávání na denním pořádku. V zásadě může nastat několik situací, kdy je vhodné mlíčko odstříkat.

Nejčastěji maminky odstříkávají své mlíčko do zásoby pro chvíle, kdy nebudou s miminkem v době krmení (např. pokud pracují a o miminko se jim v tu dobu stará někdo jiný). Miminko tak dostane maminčino mlíčko a nemusí být krmeno mlíčkem "umělým". V takovém případě je vhodné odstříkávat mlíčko ihned po kojení, případně uprostřed mezi jedním a druhým kojením, pokud je přestávka mezi těmito kojeními delší (cca 4 - 5 hodin).

Dále maminky často odstříkávají, pokud chtějí děťátku ze svého mlíčka udělat miminku např. kaši - tj. koupí tzv. bezmléčnou kaši, kterou pak namíchají se svým mlíčkem (narozdíl od mléčných kaší, které obsahují kojenecké mléko a do kterých se přidává pouze voda).
K odstříkání mlíčka je vhodné přistoupit také v době cca do 3 měsíců věku dítěte, pokud by přestávka mezi jedním a druhým kojením měla přesáhnout 6 hodin (patříte-li mezi ty "šťastnější" maminky, může se Vám to docela dobře stát, pokud miminko spí celou noc v kuse). Poté se totiž začnou tvořit tzv. inhibiční bílkoviny, které postupně laktaci zastavují (nelekejte se, pokud je přestávka delší jak 6 hodin pouze výjimečně, nic se neděje, jde totiž o pozvolný proces a přestávky by musely trvat po delší dobu). Po 3. měsíci věku dítěte už je tvorba mléka dobře zaběhlá, takže tam už delší přestávka nevadí.

Dalším případem, kdy je vhodné přistoupit k odstříkávání, je situace, kdy se na začátku kojení mlíčko z prsu spouští velice rychle tak, že miminko jej nestačí polykat a zalyká se jím. V takovém případě před kojením trošičku mlíčka odstříkejte, obvykle to pomůže zmírnit tlak v prsu, a tím i snížit "průtok" mlíčka.

No a dalším poměrně častým případem je odstříkávání v případě "přeplněného" prsu - tedy ve chvílích, kdy je prs nalitý, ale není potřeba kojení. To se může stát např. v noci, kdy miminko spí déle než je běžná doba mezi jedním a druhým kojením během dne (pak je vhodné odstříkat do úlevy, tj. do chvíle, kdy se tlak v prsu sníží a prs přestane být bolestivý), nebo pokud maminka není se svým miminkem v běžnou dobu kojení (pak je možno odstříkat plnou dávku mlíčka). Samozřejmě se to týká i případů, kdy je miminku lékařem nařízena na pár dní dieta, a je mu tedy zakázáno i kojení - odstříkávání je pak nutné jednak pro zachování laktace, druhak pro zmírnění tlaku v prsech maminky.

Odstříkávání mléka lze provádět buďto ručně nebo pomocí odsávačky (ať už ruční nebo elektrické). Postup ručního odstříkávání je názorně vyobrazen a popsán na stránkách Laktační ligy. Je však nutno dodat, že ne každé mamince se ruční odstříkávání daří a ne každé mamince vyhovuje právě tento způsob (některým maminkám např. vyhovuje masáž celého prsu ve formě stisknutí jednou rukou spodní části a druhou rukou horní části prsu a posunu rukou po prsu ve směru od těla k bradavce). Pokud se Vám nedaří, použijte fantazii a zkoušejte, co by na ta Vaše prsa mohlo platit. Může také pomoci, když prsa před odstříkáváním nahřejete pomocí teplé sprchy nebo nahřátých ručníků atp., což obecně napomáhá u uvolnění mlíčka z prsu.

Uchovávání mateřského mléka

S odstříkaným či odsátým mateřských mlékem je nutno zacházet pečlivě. To, jak s ním budete nakládat, ovlivní jeho výživové a protiinfekční hodnoty.

K uchovávání mléka je vhodné používat čisté (tedy vyvařené a na vzduchu oschlé) umělohmotné či skleněné nádobky s dobře těsnicím uzávěrem (některým maminkám se osvědčily běžné skleničky od dětských výživ, které pečlivě vymyly a vyvařily; nenaplňují je zcela, ale nechávají tam dostatek prostoru, aby se mléko ani po zamrazení nedotýkalo víčka, skleničky pak nepraskají ani po zamrazení). Na trhu jsou k dostání i speciální igelitové sáčky určené na mrazení mateřského mléka (u běžných sáčků není zaručena jejich sterilita). Tyto mají výhodu jednak v tom, že jsou lépe skladné, druhak v tom, že je lze připevnit přímo k odsávačce, čímž odpadá jakékoli další přelévání. Ať již zvolíte nádobky či sáčky, ani jedno nikdy neplňte po okraj. Vždy myslete na to, že objem mléka se (podobně jako voda) zamražením zvětšuje.

Praktické je zamrazovat v jedné nádobce (či sáčku) jednu dávku mléka (tedy tolik, kolik miminko vypije najednou). Jednu dávku můžete samozřejmě "sbírat" delší dobu, a to tak, že k již zamrazenému mlíčku přilijete mlíčko čerstvé. V takovém případě bývá doporučováno čerstvé mlíčko nechat nejdříve cca půl hodiny chládnout v ledničce, teprve pak je k již zamrazenému mlíčku přilít. Nezapomeňte si na obal také poznamenat datum, kdy bylo mléko odstříkáno (kvůli sledování trvanlivosti).

V zásadě platí, že by se mateřské mléko mělo zamrazovat co nejméně, jelikož tím ztrácí některé své cenné vlastnosti. Ale i zamrazené mateřské mléko je pro děti vhodnější něž umělá výživa. Doba, po kterou lze mléko uchovávat, se podle různých zdrojů liší. Nicméně podle té přísnější linie je doporučená doba uchovávání mateřského mléka následující:

při pokojové teplotě (18 až 22 stupňů): 3 hodiny
v chladničce (0 až 6 stupňů): 2 dny
v samostatném mrazáku (-18 až -40 stupňů): 3 - 6 měsíců

Rozmrazené mateřské mléko je možno uchovávat v chladničce v uzavřené nádobě 24 hodin. Jednou rozmrazené mléko již znovu nezamrazujte.

Pro rozmrazování a ohřívání mateřského mléka platí, že čím pozvolněji, tím lépe. Vysoká teplota totiž může poškodit některé z jeho žádoucích vlastností. Rozmrazovat můžete pouhým ponecháním při pokojové teplotě, dále můžete nádobku s mlékem dát pod studenou tekoucí vodu a teplotu postupně zvyšovat. Můžete ji ale také ponořit do hrnce s teplou vodou. Mateřské mléko se nikdy nesmí ohřívat přímo na sporáku (bez vodní lázně). Mléko také nikdy neohřívejte v mikrovlnné troubě (ta nezahřívá tekutinu rovnoměrně, mohly by tak vzniknout příliš horké části, což jednak likviduje žádoucí vlastnosti mlíčka, druhak by mohlo dojít k popálení miminka)

Nedostatek mateřského mléka

Nedostatek mateřského mléka se u některých miminek projeví až v ordinaci pediatra při pravidelné prohlídce, resp. při převážení miminka, kdy se zjistí, že od minulého vážení miminko na váze nepřibralo, případně přibralo nedostatečně. Jiné maminky o nedostatku mléka vědí jedna dvě, protože jejich miminko se mlíčka neustále hlasitě dožaduje, je neklidné, špatně spí atp. V počátcích si maminky často nejsou jisté, proč jejich děťátko pláče, což je naprosto normální. Musíte si na sebe vzájemně zvykat a časem to jistě rozpoznáte snadněji. Pamatujte na to, že miminko může plakat nejen proto, že má hlad, ale také například proto, že je mu zima či naopak teplo, že je počůrané či pokakané a studí ho plínka, že ho bolí bříško nebo třeba i ouško (ani malým miminkům se bacilové nevyhýbají) nebo prostě jen proto, že se cítí samo a touží po Vaší náruči a vůni. Máte-li ale podezření, že problém je v tom, že máte nedostatek mléka, rozhodně nepodléhejte panice. Sahat ihned po umělém mléku by bylo chybou - "zbytečné" příkrmy mohou vést ke snížení tvorby mateřského mléka, která se řídí poptávkou miminka - tj. (zjednodušeně řečeno) když miminko nakrmíte umělým mlíčkem, nebude se v tu chvíli dožadovat mléka z prsu a prsa to "pochopí" jako impuls, že o mlíčko není zájem a není jej třeba tolik tvořit.

První reakcí při podezření na nedostatek mateřského mléka by měl být pokus o zvýšení jeho tvorby - tedy dát prsům najevo, že o mlíčko je naopak velký zájem. V takovém případě během jednoho kojení několikrát vystřídejte prsy, kojte častěji (v kratších intervalech) a snažte se co nejvíce kojit v noci, kdy je v těle maminky nejvyšší hladina prolaktinu (hormonu podporujícího tvorbu mléka) - noční krmení podporuje tvorbu mléka. Dále je samozřejmě možné vyzkoušet i některé "babské" recepty, které některým maminkám s kojením pomáhají, jiné ale třeba žádné změny nevypozorují. Můžete vyzkoušet např. pít meltu či čaje pro kojicí maminky, jíst zasmažené polévky, pít smetanu místo mléka nebo užívat některá homeopatika.

Samozřejmě je také nutno zvážit možnost, že miminko je hladové proto, že nedokáže mléko z prsu správně "vytáhnout", což může být způsobeno slabým sacím reflexem nebo nevhodnou technikou kojení. Je tedy vhodné tuto možnost konzultovat s odborníkem (laktační poradkyní, pediatrem), aby techniku kojení zkontroloval a případně Vám pomohl ji opravit.

V případě, že se ani po pár dnech (týden - 10 dní) nepodaří tvorbu mléka přes veškeré úsilí zvýšit, je vhodné se poradit s pediatrem o zavedení dokrmování umělým mlíčkem. Pokud k tomu dojde, je vhodné miminko vždy nejdříve nakojit, pak teprve dokrmit (ne naopak - miminko by se umělým mlíčkem zasytilo a z prsu by pak nemělo potřebu sát tak intenzivně a prsa by si opět mohla "myslet", že o mlíčko není zájem, což by s velkou pravděpodobností vedlo ke snížení tvorby mléka). Pokud je miminko mladší 6 týdnů, je vhodné dokrmovat pomocí lžičky nebo stříkačky, případně suplementoru, aby se nekazila technika sání z prsu. Starší miminko, které má již techniku sání z prsu dobře zafixovanou, můžete zkusit dokrmovat z lahve, která bude mít jen maličkou dírečku v savičce, což miminko donutí silně sát a nezleniví tak (větší dírka v savičce znamená méně námahy než sání z maminčina prsu a dítě by tak mohlo začít preferovat láhev a s kojením by byl brzy konec).

Závěrem chci dodat: Máte-li jakékoli pochyby stran kojení, nebojte se obrátit se na laktační poradkyni. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsou to úžasné ženy, které maminkám nejen ochotně poradí, jak správně kojit, v případě potřeby překontrolují techniku kojení, ale především je dokážou nabít pozitivní energií a dodat jim v tomto období tolik potřebné sebevědomí. A sebevědomí je, ač se to zprvu nezdá, pro kojení velmi důležité. Musíte si věřit, že to dokážete. A pokud se přeci jen přes všechnu snahu nezadaří, rozhodně tím nejste o nic horší maminkou. Pamatujte, že pro miminko je nejdůležitější spokojená maminka, ne to, jestli mu dává baštit mateřské či "umělé" mléko.

Dokrmování

O zavedení dokrmování umělým mlíčkem je vhodné se poradit s pediatrem. Ten je nejlépe schopen posoudit, jak Vaše miminko prospívá, a tedy zda má dostatek mateřského mléka či zda je nutno přistoupit k dokrmování. Krom toho je kvalifikován diagnostikovat další možné příčiny, které mohou mít za následek neprospívání miminka.

Pokud k zavedení dokrmování dojde, je vhodné miminko vždy nejdříve nakojit, pak teprve dokrmit (ne naopak - miminko by se umělým mlíčkem zasytilo a z prsu by pak nemělo potřebu sát tak intenzivně a prsa by si opět mohla "myslet", že o mlíčko není zájem, což by s velkou pravděpodobností vedlo ke snížení tvorby mléka).

Pokud je miminko mladší 6 týdnů, je vhodné dokrmovat pomocí lžičky nebo stříkačky, případně suplementoru, aby se nekazila technika sání z prsu. Starší miminko, které má již techniku sání z prsu dobře zafixovanou, můžete zkusit dokrmovat z lahve, která bude mít jen maličkou dírečku v savičce, což miminko donutí silně sát a nezleniví tak (větší dírka v savičce znamená méně námahy než sání z maminčina prsu a dítě by tak mohlo začít preferovat láhev a s kojením by byl brzy konec).

Při dokrmování pečlivě dbejte na hygienu všech pomůcek, které používáte. Vše pečlivě sterilizujte. Pamatujte na to, že malé miminko si svoji imunitu teprve tvoří a i pro nás "běžné domácí bacily" pro něj mohou znamenat nebezpečného nepřítele.

Na trhu je poměrně široká nabídka náhradní kojenecké stravy. Pro malá miminka, především pak pro děti s vysokým rizikem vzniku alergie, je vhodné používat hypoalergenní mléko (označováno HA), která pomáhají snížit riziko vzniku alergií. Dále na trhu naleznete i mlíčka určená dětem trpícím na koliky, trpícím na zácpy, dětem s citlivostí na laktózu, dále mlíčka pro děti s intolerancí kravského mléka, předčasně narozené děti a v neposlední řadě i mlíčka určená dětem, které často a hodně ublinkávají. O výběru výrobce i konkrétního druhu kojeneckého mléka se poraďte s lékařem.

Po zavedení dokrmování pečlivě sledujte reakci miminka - každé miminko je jiné a může na mlíčko reagovat rozdílně (některému miminku může mlíčko vyhovovat, druhému stejná značka a typ mlíčka způsobí ukrutné bolení bříška, jinému zácpu, jinému prostě a jenom nebude chutnat a bude ho odmítat atp.) Někdy je třeba vyzkoušet i více značek než docílíte spokojenosti miminka.

Pokud Vaše miminko napoprvé nebude umělé mlíčko chtít, nezoufejte. Má jinou chuť než mateřské mléko, které je příjemně sladké a voní po mamince. Navíc mu nemusí vyhovovat způsob dokrmování - sání z voňavého a teplého prsu je přeci jen něco jiného. Mějte trpělivost a dopřejte miminku čas. Pokud dokrmování odmítá delší dobu, poraďte se opět s lékařem. Může se stát, že jste se tzv. rozkojila a děťátko už po kojení prostě nemá hlad, protože má dostatek Vašeho mlíčka (což pediatr dokáže rozpoznat podle váhového přírůstku dítěte). Ale stejně tak se může stát, že mu prostě toto mlíčko nechutná a je na čase vyzkoušet třeba jiného výrobce.

Špenát Pepka námořníka :-) (od 6. měsíce)

Na 2 porce: Asi 8 lžic špenátového protlaku, 1 žloutek, 2 středně velké brambory, lžička kvalitního oleje.

Vše povařit (vajíčko vařit cca 15 minut) a rozmixovat. Přidat olej.

Brokolicová dobrůtka (od 6. měsíce)

Na 2 porce: 4 středně velké růžičky brokolice, 4 lžíce kuřecího (případně krůtího či vepřového) masa, 2 středně velké brambory (lze nahradit i odpovídajícím množstvím uvařené rýže), lžička kvalitního oleje.

Zeleninu a maso nakrájet na drobné kousky, přilít kojeneckou vodu. Jakmile je maso měké, vše rozmixovat a přidat olej.

Zeleninová klasika (od 6. měsíce)

Na 2 porce: 2 větší mrkve, 2 střední brambory, 4 lžíce kuřecích prsíček (můžete samozřejmě libovolně použít i krůtí či libové vepřové nebo hovězí maso), lžička kvalitního oleje.

Zeleninu a maso pokrájet na menší kousky, přilít kojeneckou vodu a dát vařit. Až je maso měké, vše rozmixovat a přidat olej.

Vařený květák (od 7. měsíce)

Na 2 porce: Asi 4 středně velké růžičky květáku, 4 lžíce kuřecího či vepřového masa, 2 středně velké brambory, lžička oleje.

Maso a brambory nakrájet na drobné kousky, přidat květák, kojeneckou vodu, vše povařit. Pak rozmixovat a přidat olej.

První svíčková (od 7. měsíce)

Na 2 porce: 2 středně velké mrkve, 1 středně velká petržel (kořen), 4 lžíce hovězího masa (lze libovolně nahradit např. vepřovým), asi 4 lžíce rýže (syrové), lžička oleje.

Zeleninu a maso nakrájet na drobné kousky, přidat kojeneckou vodu, povařit. Uvařit rýži. Vše společně rozmixovat a přidat olej. Je možno zjemnit přidáním trošky kojeneckého či odstříkaného mateřského mléka.

Maso se zeleninou a rýží (od 8. měsíce)

Na 2 porce: 1 větší mrkev, 1 menší petržel (kořen), asi 4 cm pórku (bílé části), 4 lžíce masa (dle libosti kuřecí, hovězí, vepřové), lžička kvalitního oleje, asi 4 lžíce rýže.

Zeleninu a maso pokrájet na menší kousky, přidat kojeneckou vodu, uvařit. Uvařit rýži. Vše společně rozmixovat a přidat olej.)