Odstříkávání mateřského mléka

Některé maminky jej nikdy nepoužijí, pro jiném bude odstříkávání na denním pořádku. V zásadě může nastat několik situací, kdy je vhodné mlíčko odstříkat.

Nejčastěji maminky odstříkávají své mlíčko do zásoby pro chvíle, kdy nebudou s miminkem v době krmení (např. pokud pracují a o miminko se jim v tu dobu stará někdo jiný). Miminko tak dostane maminčino mlíčko a nemusí být krmeno mlíčkem "umělým". V takovém případě je vhodné odstříkávat mlíčko ihned po kojení, případně uprostřed mezi jedním a druhým kojením, pokud je přestávka mezi těmito kojeními delší (cca 4 - 5 hodin).

Dále maminky často odstříkávají, pokud chtějí děťátku ze svého mlíčka udělat miminku např. kaši - tj. koupí tzv. bezmléčnou kaši, kterou pak namíchají se svým mlíčkem (narozdíl od mléčných kaší, které obsahují kojenecké mléko a do kterých se přidává pouze voda).
K odstříkání mlíčka je vhodné přistoupit také v době cca do 3 měsíců věku dítěte, pokud by přestávka mezi jedním a druhým kojením měla přesáhnout 6 hodin (patříte-li mezi ty "šťastnější" maminky, může se Vám to docela dobře stát, pokud miminko spí celou noc v kuse). Poté se totiž začnou tvořit tzv. inhibiční bílkoviny, které postupně laktaci zastavují (nelekejte se, pokud je přestávka delší jak 6 hodin pouze výjimečně, nic se neděje, jde totiž o pozvolný proces a přestávky by musely trvat po delší dobu). Po 3. měsíci věku dítěte už je tvorba mléka dobře zaběhlá, takže tam už delší přestávka nevadí.

Dalším případem, kdy je vhodné přistoupit k odstříkávání, je situace, kdy se na začátku kojení mlíčko z prsu spouští velice rychle tak, že miminko jej nestačí polykat a zalyká se jím. V takovém případě před kojením trošičku mlíčka odstříkejte, obvykle to pomůže zmírnit tlak v prsu, a tím i snížit "průtok" mlíčka.

No a dalším poměrně častým případem je odstříkávání v případě "přeplněného" prsu - tedy ve chvílích, kdy je prs nalitý, ale není potřeba kojení. To se může stát např. v noci, kdy miminko spí déle než je běžná doba mezi jedním a druhým kojením během dne (pak je vhodné odstříkat do úlevy, tj. do chvíle, kdy se tlak v prsu sníží a prs přestane být bolestivý), nebo pokud maminka není se svým miminkem v běžnou dobu kojení (pak je možno odstříkat plnou dávku mlíčka). Samozřejmě se to týká i případů, kdy je miminku lékařem nařízena na pár dní dieta, a je mu tedy zakázáno i kojení - odstříkávání je pak nutné jednak pro zachování laktace, druhak pro zmírnění tlaku v prsech maminky.

Odstříkávání mléka lze provádět buďto ručně nebo pomocí odsávačky (ať už ruční nebo elektrické). Postup ručního odstříkávání je názorně vyobrazen a popsán na stránkách Laktační ligy. Je však nutno dodat, že ne každé mamince se ruční odstříkávání daří a ne každé mamince vyhovuje právě tento způsob (některým maminkám např. vyhovuje masáž celého prsu ve formě stisknutí jednou rukou spodní části a druhou rukou horní části prsu a posunu rukou po prsu ve směru od těla k bradavce). Pokud se Vám nedaří, použijte fantazii a zkoušejte, co by na ta Vaše prsa mohlo platit. Může také pomoci, když prsa před odstříkáváním nahřejete pomocí teplé sprchy nebo nahřátých ručníků atp., což obecně napomáhá u uvolnění mlíčka z prsu.

Uchovávání mateřského mléka

S odstříkaným či odsátým mateřských mlékem je nutno zacházet pečlivě. To, jak s ním budete nakládat, ovlivní jeho výživové a protiinfekční hodnoty.

K uchovávání mléka je vhodné používat čisté (tedy vyvařené a na vzduchu oschlé) umělohmotné či skleněné nádobky s dobře těsnicím uzávěrem (některým maminkám se osvědčily běžné skleničky od dětských výživ, které pečlivě vymyly a vyvařily; nenaplňují je zcela, ale nechávají tam dostatek prostoru, aby se mléko ani po zamrazení nedotýkalo víčka, skleničky pak nepraskají ani po zamrazení). Na trhu jsou k dostání i speciální igelitové sáčky určené na mrazení mateřského mléka (u běžných sáčků není zaručena jejich sterilita). Tyto mají výhodu jednak v tom, že jsou lépe skladné, druhak v tom, že je lze připevnit přímo k odsávačce, čímž odpadá jakékoli další přelévání. Ať již zvolíte nádobky či sáčky, ani jedno nikdy neplňte po okraj. Vždy myslete na to, že objem mléka se (podobně jako voda) zamražením zvětšuje.

Praktické je zamrazovat v jedné nádobce (či sáčku) jednu dávku mléka (tedy tolik, kolik miminko vypije najednou). Jednu dávku můžete samozřejmě "sbírat" delší dobu, a to tak, že k již zamrazenému mlíčku přilijete mlíčko čerstvé. V takovém případě bývá doporučováno čerstvé mlíčko nechat nejdříve cca půl hodiny chládnout v ledničce, teprve pak je k již zamrazenému mlíčku přilít. Nezapomeňte si na obal také poznamenat datum, kdy bylo mléko odstříkáno (kvůli sledování trvanlivosti).

V zásadě platí, že by se mateřské mléko mělo zamrazovat co nejméně, jelikož tím ztrácí některé své cenné vlastnosti. Ale i zamrazené mateřské mléko je pro děti vhodnější něž umělá výživa. Doba, po kterou lze mléko uchovávat, se podle různých zdrojů liší. Nicméně podle té přísnější linie je doporučená doba uchovávání mateřského mléka následující:

při pokojové teplotě (18 až 22 stupňů): 3 hodiny
v chladničce (0 až 6 stupňů): 2 dny
v samostatném mrazáku (-18 až -40 stupňů): 3 - 6 měsíců

Rozmrazené mateřské mléko je možno uchovávat v chladničce v uzavřené nádobě 24 hodin. Jednou rozmrazené mléko již znovu nezamrazujte.

Pro rozmrazování a ohřívání mateřského mléka platí, že čím pozvolněji, tím lépe. Vysoká teplota totiž může poškodit některé z jeho žádoucích vlastností. Rozmrazovat můžete pouhým ponecháním při pokojové teplotě, dále můžete nádobku s mlékem dát pod studenou tekoucí vodu a teplotu postupně zvyšovat. Můžete ji ale také ponořit do hrnce s teplou vodou. Mateřské mléko se nikdy nesmí ohřívat přímo na sporáku (bez vodní lázně). Mléko také nikdy neohřívejte v mikrovlnné troubě (ta nezahřívá tekutinu rovnoměrně, mohly by tak vzniknout příliš horké části, což jednak likviduje žádoucí vlastnosti mlíčka, druhak by mohlo dojít k popálení miminka)